Praha je moje doma

Kdo mě zná, ví, že jsem měla vždy zaječí úmysly. Ráda jsem cestovala, vyjížděla, poznávala a hledala místo na světě, kde budu doma. V Praze, i když jsem se tu narodila a žila většinu svého života, jsem se tak dlouhá léta necítila. Dodnes přesně neumím říct proč. Možná jsem myslela, že někde tam venku je to jiné – lepší. Možná jsem se sama hledala. Možná jsem si jen dávala prostor pro snění. Možná jsem chtěla utéct od věcí, které se tu děly anebo naopak mohly dít a neděly. Kdo ví.

V Barceloně před pár lety v Námořním muzeu (Museu Marítim de Barcelona) jsem našla krátký paragraf o tom, proč mají lidé nekonečnou touhu cestovat. Psalo se tam: Cestování je aktivita lidské bytosti vlastní, která nás odnepaměti vede k poznávání a objevování nových horizontů, k hledání místa, kde bychom chtěli žít, pracovat, obchodovat... (mnou volně přeloženo). Pamatuji si na ten pocit, když jsem tyto řádky dočetla. Bylo to přesně to, co jsem nesčetněkrát chtěla říct, když se mě ptali, proč cestuji, ale nemohla jsem najít ta správná slova. A teď je znám. Našla jsem je v Barceloně. Při cestování a objevování.

Pravdou je, že jsem se vždy ráda do Prahy vracela. Letos tomu nebylo jinak. Po několika týdenním pobytu v Anglii jsem se těšila zpátky. Po mém návratu jsem procházela historickým centrem dnem i nocí a koukala nevěřícně kolem sebe. Byl to zvláštní pocit. Jako bych to všechno už viděla tisíckrát, ale teprve teď vnímala. Bylo to, jako bych se kolem sebe dívala jinýma očima. Jako kdybych byla začarovaná a kouzlo v ten moment přestalo působit. Bylo to jako procitnutí. Co to je? Vždyť Prahu znám celý svůj život! Proč teď? S otázkami přišla velká vlna emocí. Mám se smát nebo brečet? Hlavou mi běžely myšlenky: Praha je krásná... Mám tu vše, co k životu chci i potřebuji... Žijí tu lidé, které mám ráda... Tady jsem doma... PRAHA JE MOJE DOMA!

Musela jsem cestovat a vracet se, abych po letech (spíš dekádách) zjistila, že jsem tu doma. Má touha po objevování ale nezmizela.  Dál budu cestovat, poznávat nová místa, lidi a kultury s tím rozdílem, že se pak budu vracet domů. Do Prahy.

Prague is my home

Those who know me well, know that I always had itchy feet. I liked traveling, going away, exploring and I was looking for a place on this planet to be my home. In Prague, even though I was born here and I have lived here for most of my life, it hadn’t felt like home for many years. I still do not know exactly why. Maybe I thought that somewhere out there is different – better. Maybe I was trying to find myself. Maybe I was only giving  myself some space to dream. Maybe I wanted to run away from things which were happening here. Or the other way around; they should have been happening, but they were not. Who knows.

A few years ago, I read a short paragraph in Barcelona at The Marine museum (Meseu Marítim de Barcelona) about why we have such a need to travel. It said: Travelling is an activity intrinsic to being human, who from the beginning of history, have gone in search of new horizons to discover a place to live, to work, to trade... I remember the feeling when I finished reading these words: this was exactly what I wanted to say so many times when someone asked me why I travel, but I couldn’t find the right words. I know them now. I found them in Barcelona – when I was traveling and exploring.

The truth is I always liked coming back to Prague. It wasn’t any different this year. I spent couple of weeks in England and I was looking forward to coming back. After my arrival I was walking in the historical centre day and night, looking around and I couldn’t believe what I saw. It was an interesting feeling. It felt like I have seen everything a thousand times before, but this was the first time I really saw what was around me. It was like I was looking around with different eyes. It was like I had been under a spell which was now broken. It was like I had just woken up. What’s going on? I have known Prague my whole life! So why now? A big wave of emotions came. I did not know if to cry or laugh. Thoughts were coming into my head: Prague is beautiful... I have everything I like and I need here... People I like live here... This is my home. PRAGUE IS MY HOME!

I had to travel and keep coming back to find out after years (well decades much more) that I am home here. I still have a big need to travel and find new places, people, and cultures, but I know I will always come back home. To Prague.